Jak to všechno začalo?
Byl jsem malý chlapec, který byl chudý vzrůstem a díky tomu zažil šikanu a ponižování. Přesto, nebo právě proto, jsem hledal něco, co mě obohatí a posune trochu kupředu jak fyzicky, tak psychicky.
Volba padla na japonské Karate. Mnoho mladých, vidělo v té době televizní seriál Kung Fu. Kde čínský mnich z chrámu Shaolin, Kwai Chang Caine se učil moudra čínské budhistické filozofie. To byl pro mě hnací motor č. 1. Každý chtěl hned umět to, co viděl na televizní obrazovce! Hrstka vyvolených, ještě chodila na filmy s Bruce Leem, které nám náš trenér pouštěl na videu.
Můj první sen, na který asi nikdy nezapomenu. Stal jsem se nejmladším členem oddílu Karate. Jak jsem se tam dostal? Od kamarádů jsem se dozvěděl, že vznikl nový zájmový kroužek. A tak jsem se šel jeden den, podívat do tělocvičny, kde probíhal trénink.
Mněl jsem velký strach. Sedl jsem si na lavičku a chvíli se díval, jak kluci do sebe buší. V tom okamžiku, ke mně došel chlap v bílé uniformě s černým páskem. A hned začal otázkou.
„Chtěl by ses přihlásit?“ Já jsem ze sebe vykoktal. „Rád bych to zkusil.“ A tak si mě vedoucí zapsal do svého učitelského zápisníku a dodal. „Jak dlouho bys to chtěl dělat?“ a já hned pohotově odpověděl. „Pokud bude možnost, tak celý život“ a tímto výrokem, jsem si ho získal úplně.
Další můj sen je opět spojený s bojovým uměním. V roce 1987 se na videokazety dostal ze zahraničí film, kde se divákům představil Jean Claude Van Damme. Film se jmenoval Karate Tiger I. Neustupuj, nevzdávej se (originál No Retreat, No Surrender), kde JCVD hrál postavu ruského bojovníka Ivana Kraschinského. Nikdy nezapomenu na jeho roznožku (rozštěp).
Další filmy následovali. V roce 1988 Krvavý sport (originál Bloodsport), kde Van Damme hrál postavu Franka Duxe. Následují filmy jako byl Kickboxer z roku 1989 (role Kurta Sloane). Poslední film, který bych rád zde vzpomenul byl titul Univerzální voják (originál Universal Soldier) z roku 1992, kde se mimo JCVD v roli Luca Deveraux, proti němu postavil švédský bojovník Dolph Lundgren.
Rád bych se někdy s JCVD, chtěl setkat naživo. Nebo alespoň, mít jeho podpis na památku. To by bylo něco. A víte co? Ono se to postupně vše splnilo.
Bylo to v roce 1993, kdy jsem se pokusil tohoto herce oslovit a poslat žádost o podpis do Los Angeles. Cesta mého dopisu do USA trvala asi měsíc. Bylo mě právě 17 let, a tak jsem čekal co se stane. Nevěřil jsem, že se to podaří. Ale po nějaké době, jsem se dočkal velké obálky z daleké Ameriky. Mimo průvodního dopisu, jsem získal na památku zcela zadarmo fotografii z filmu Univerzální voják, a to včetně podpisu. To byla pecka.
Bylo načase se posunout trochu jiným směrem. Ale jenom trochu. V roce 1992 jsem se stal divákem na super podniku, kterou pořádali organizátoři v Bratislavě ve sportovní hale na Pasienkoch. Akce se jmenovala BUDO GALA a jednalo se o festival asijských bojových umění. Na tuto akci přicestovalo řada mistrů bojových umění a sportů. V první řadě to byl Jean Frenette (Kanada), který mě učaroval svojí ladností a mistrovstvím. Tento člověk mě následně posunul k dalším krokům na mojí cestě. Earld Blijd (Wu-Shu Kung Fu), Bill Zachopoulos (Karate) a mnoho dalších. Zde mě napadlo na památku si začít dělat kroniku mých vzpomínek, pro budoucí mé roky a také začít sbírat podpisy, těchto všech zajímavých osobností.
4. září 1993 se v prostorách Zimního stadionu v Bratislavě, opět konala akce pod názvem BUDO NIGHT.
Tentokrát jsem byl již připravený a podařilo se mě zajistit moje první podpisy. Takže mistři jako jsou Earld Blijd - „Panter z Curacaa“ (čínská bojová umění), Jean Frenette – „Kanadské Tornádo“ (Karate), Yan De Haan (Iaidó), Henk Meijer (Taekwon-do), Pham Yuan Tong (Qwan Ki Dó), Daniel Vaillant (Aikidó), mistr Yaw Hwa Chin (čínská a japonská bojová umění) a v poslední řadě herec a sportovec
Michel Qissi (kamarád JCVD), kdo by neznal jeho postavu Tong Po ve filmu Kickboxer. Takže můj základ na sbírku podpisu je nastartovaný. Teďka ještě toho Van Dammeho potkat naživo a bude to super.
Věřte nebo ne, ale v roce 1995 přicestoval Jean Claude Van Damme na pozvání do Česka. V Praze se v hotelu Prague Hilton Atrium v sobotu 18. listopadu konal večer profesionálního kickboxu se zápasem o titul mistra světa. Mimo JCVD, jsme mohli vidět také borce, který se jmenuje Robert „The Dutchman“ Kaman (*1960) dnes již vysloužilý 9násobný světový šampion v kickboxingu a Muay Thai.
Můj vzor a naživo. Prostě paráda. Mezi bojovnicemi, jsem měl také jednu platonickou lásku. Někteří bojovníci a bojovnice, asi její jméno poznají. Jmenuje se Cynthia Rothrock. Opět jsem viděl plno videokazet, které se začali po roce 1990 v naší krajině šířit, jako lavina.
Kdo by neznal B nebo C filmy s názvy jako China O´Brien, Martial Law, Tiger Claws, Lady Dragon. Zde byla vždy č.1 herečka a dračí lady Cynthia Rothrock. Ve svém dětském pokoji, jsem měl její obrázky z barevných časopisů a snil jsem o tom, co bych za to dal, pokud bych jí potkal.
Další můj sen, byl sportovní. Chtěl bych se účastnit nějaké prestižní soutěže nebo turnaje. Začal jsem se specializovat na formy a tradiční sestavy – tzv. KATA. Díky svým přátelům a trenérům, jsem se postupně podíval v roce 1994 na mistrovství Evropy Federace WKA – World Kickboxing Association. V roce 1997 na TRI Area Championships (Federace NASKA – North American Sport Karate Association), Washington D.C - U.S.A.
Rok na to, byl pro mě opravdu zlomový. Na 25. ročníku – US OPEN & World Championships (Federace ISKA – International Sport Karate Association), Orlando – Florida - U.S.A. jsem dosáhl na titul – vicemistra světa ve své kategorii. A hlavně se potkal z dalšími super osobnosti.
Měl jsem tu čest a možnost stát se, alespoň na pár let členem výběru reprezentace ČR pod vedením trenéra Miroslava Sobotky z Prahy. Toto období trvalo od roku 1997 do roku 2006.
V roce 2000 jsem byl Brně poprvé na akci, která se jmenuje Budoshow. Hlavním pořadatelem a organizátorem je Libor Macháň.
Následující roky jsme se s pořadateli seznámili trochu více a začala naše bližší spolupráce. Ke konci roku 2007, jsem se stal oficiálním partnerem Budoshow, největší přehlídky bojových umění a sportů v Česku. Od této doby až k dnešním dnům, se snažím s propagací této exklusivní podívané...
Další sen. Počítá to někdo?
Od roku 1995 píši jako dopisovatel do odborného tisku. Na mém kontě je více jak 90 článků od reportáží, rozhovorů, recenzí atd. Na této cestě jsem měl tu čest potkat plno zajímavých lidí, kde každý z nich měl svůj sen. A ten se snažil realizovat a splnit.
Ještě zde napíši pár snů, které se splnili a končím. Už vás to asi přestává bavit. To, že se můj koníček transformoval v mojí každodenní práci, beru jako fakt. Ne každý může říct, že ho jeho práce baví. Já to říct a napsat mohu.
V rámci projektu Budoshow jsme společně s organizátory pozvali VIP hosty z USA. A hádejte koho? Nebudu vás napínat. Moje dětská láska Cynthia Rothrock přijala pozvání, a tak jsem měl tu čest v roce 2012 strávit společně skoro týden v Česku a starat se o její pobyt a zážitky.
Následně jsem tuto Dračí Lady ještě potkal v Německu (Mnichov) anebo ve Švýcarsku (Curych). Věděli jste že „Dračí Lady“ nebo „Královna akčních filmů“ to jsou přezdívky populární protagonistky mnoha titulních rolí akčních filmů.
Cynthia Rothrock je nejen skvělá akční hvězda, ale také neuvěřitelně dokonalá protagonistka bojových umění. Cynthia je nositelkou 5 černých pásů v různých disciplínách východoasijských bojových umění. Konkrétně se jedná o korejské TANG SOO DO, korejské TAE KWON DO, čínské EAGLE CLAW, čínské umění WU SHU a také styl čínského umění severního SHAOLINU.
Když bylo Cynthii 13 let, vyrůstala v městě Scranton v Pensylvánii, kde začala brát soukromé lekce. Postupně se vypracovala, až získala tituly mistrně World Karate Champion ve formách a zbraních (1981-1985). Jako první žena se dostala na obal prestižních časopisů „Inside Kung Fu“ a také „Black Belt“ magazínu. Prostě žijící ženská legenda Martial Arts.
V roce 2013 přiletěla do Česka další bojová legenda. Jeho jméno je Donald Glen Wilson. Lidé ho znají pod přezdívkou „The Dragon“ je to americký herec a jeden z největších kickboxerů všech dob. Na svém kontě má 11 titulů světového šampiona a 47 knokautů během 40 let jeho sportovní kariéry. Dona jsem naposled viděl na US Open 1998 a teďka se potkáváme v ČR po 15 letech. To bude super setkání po letech. Prostě co vám mám povídat (psát). Prostě neopakovatelný zážitek.
Každý fanda nebo fanynka tradičního karate, by se ráda podívala do kolébky tohoto bojového umění. Nezmam nikoho, kdo by rád nenavštívil Japonsko, kde to vše vzniklo. Mě se tento dětský sen, splnil v roce 2019. Společně s přáteli, jsme nevšivili Zemi vycházejícího slunce a strávili čas v této pro Evropana exotické krajině.
Už asi víte, proč jsem zde všechny moje sny a přání psal. Protože jsem se rozhodl, že se pokusím vytvořit projekt, kde budu na začátku průvodcem a třeba se váš sen také splní.
Mezi tím uplynulo více jak pětatřicet let a já se rozhodl, že se pokusím lidem zprostředkovat jejich sny, jako se to podařilo mě. Moje hlavní zaměření budou především asijská bojová umění a sporty. Takže naše heslo zní:
„Plníme sny, nejen bojovníkům“
